Pipi má třídu ráda

Konečně mi pořádně začala škola! 😀 Tento týden jsme nebyli nikde na výletě, takže pro vás nemám žádné fotky, ale mám stručný přehled o svých předmětech a profesorech.

Na prvním místě je samozřejmě Morrígan, které mám říkat Myra. Myra učí statistiku (ale nikdy jí mít nebudu, protože odmítá učit studenty, o které se stará) a je to velice příjemná paní. Je ohromně veselá a ze všeho nadšená, mám za ní přijít s jakýmkoliv problémem (kromě francouzštiny) a ona se o všechno už prý postará. Zatím jsem jí požádala jen o radu, kde najdu nejlepší místo na oběd. To bylo až do minulého roku Hamilton café, které přes prázdniny (k jejímu velkému, opravdu velkému rozhořčení) zavřeli. Teď mám prý zkusit Buttery (ještě nevím), Arts café (super) nebo něco v okolí (zatím meh).

Dále budu asi postupovat chronologicky podle rozvrhu, což mě přivádí k profesorovi na matiku. Ten je velice… důkladný. Mám ho v pondělí “ráno” (škola začíná nejdříve v devět) a pak mám později v týdnu dvouhodinovku. Tento týden jsme dělali řešení soustav rovnic. V pondělí látku uvedl, ve středu pokračoval v úvodu a konečně (po asi pěti věčnostech) prohlásil, že se můžeme pustit do učení se nové Gaussovy metody řešení rovnic… po desetiminutové pauze. V průběhu přestávky se ho někdo zeptal, zda vyvěsí svou PWP prezentaci na školní stránky, tak nám na začátku druhé hodiny pět minut ukazoval kde přesně ji najdeme, ve dvaceti minutách nám vysvětlil Gaussovu metodu a zakončil hodinu patnácti minutami o historii řešení soustav rovnic. Zase, abych ho nevylíčila příliš negativně, tak mu musím přiznat, že zakončil hodinu o pět minut dřív.

Prvním počítačovým předmětem byl úvod do programování. Na to máme profesora, který se zdá být docela přísný (nepovoluje notebooky v hodině, nevyvěšuje PWP prezentace z hodin na net) ale asi to bude docela dobrý učitel, jakmile všichni v ročníku pochopí, jak fungují funkce v Javě (ty úplné základy se mu vysvětlují trochu těžko). Při laborkách (které mimochodem nejsou na rozvrhu, protože nejsou tak docela pravidelné a to Trinity z nějakého důvodu nezvládá) by se z něj člověk vzteknul, protože nikdy neřekne “Tady je chyba, má to být takhle.” ale “Podívej se na stránky na vzorový program a řekni mi, co ti tu chybí.” Na jednu stranu je to otravné, na druhou stranu si to tak asi lépe zapamatuji.

Na francouzštinu mám přibližně pět různých profesorů – Irku s perfektním přízvukem, Irku s přízvukem, na který nejsem ještě zvyklá, Francouze ze severu Francie a pár dalších, které potkám později v roce. Ze všech nejzábavněji vypadá asi Francouz, ale to se dalo čekat, že ano? Francouzi co učí francouzštinu jsou prostě vždycky nejzábavnější. Co se zbytku třídy týče, myslím, že jsou na tom s francouzštinou dobře kromě výslovnosti, která je silně… irská, snad to od nich nechytím.

Následuje “Introduction to Computing,” což nebudu ani zkoušet překládat. Je to o mikroprocesorech a ARM programech a víc po mě zatím nechtějte. Tátovi se ten předmět ale moc líbí, tak je to asi dobré…? Profesor nevypadá, že by moc uměl učit, ale látka sama je zajímavá (když se v ní více méně orientuji) a není to, jakoby učil vyloženě špatně.

V pondělí končím lingvistikou, na kterou máme vyloženě roztomilého profesora (pro GJN: takový Härtel), ale která bohužel vypadá převážně na samostudium. Máme jen dvě hodiny týdně a skoro každý týden máme někoho jiného, kdo nám bude vyprávět o svém oboru. Na jedno z témat, které si důkladně prostudujeme, pak napíšeme esej (deset stránek). Nevím, jestli si mám vzít jednoduché “Má smysl zachovávat vymírající jazyky?” a psaát o národním obrození, možná ho trochu porovnat s aktuální situací v Irsku, nebo si vzít něco náročnějšího, ale třeba zajímavějšího. Každopádně témata ještě nejsou oficiálně vyhlášena, tak uvidím.

Předposlední předmět jsou laborky s Linuxem, kde se učíme pracovat s Linuxovským terminálem a máme na to kluka, co před rokem dokončil náš kurz a je to vidět – toho vůbec nic nepřekvapí, ví přesně co čekat od třídy CSL, kde se polovina lidí na Linux ptá, jestli to kouše a pro polovinu jsou základy hluboko pod úrovní. Je to super, jen přihlašování do počítačů někdy trochu blbne.

A zakončila bych přehled předmětů pátečním seminářem, ten ale dneska odpadl, tak vám místo toho napíšu pár jiných nových poznatků:

  • Když si sednu na koberec a opřu se o (zazděný :(, jaká to škoda) krb, tak slyším kvílet vítr
  • V Arts building ve čtvrtém (nebo druhém, podle toho, jak počítáte) patře jsou křesla, která jsou skoro celé odpoledne na slunci a je tam klid a stoleček a je to ideální místo na čtení a na oběd
  • Helen i Heather mají obě mají psa (slečny Blackie a Fibi)
  • Ve třídě o 24 studentech máme čtyři lidi, co vážně chtějí být předsedou třídy
Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s