Voda všude vůkol

Byla jsem s CSL v kině, šli jsme s tátou k moři přes písečné duny a na Halloween jsme jeli na řeku Slaney navštívit přátelské tuleně.

Kino se třídou bylo docela zábavné, byli tam totiž i jiné ročníky Computer Science and Language a původně bylo v plánu jít na Inferno – akční film podle nějaké knížky od Dana Browna. V rámci prvního ročníku nás ale většina chtěla jít na Bridget Jones, tak jsme se oddělili a udělali jsme to tak dobře. Bridget Jones byla ohromně zábavná, spíš komedie než romantická a všichni jsme odcházeli vysmátí. Inferno podle všeho za moc nestálo.

O víkendu jsme šli na procházku k moři přes St. Annes Park a přes písečné duny na Bull Island. Ke St. Annes se jde skrz suburby vyzdobené na Halloween. Jeden domeček se mi obzvláště líbil, musela jsem ho vyfotit.

halloween_house1
Nápis na ceduli: Warning zombie inside enter at your own risk

Nakonec jsme došli do St Annes, krásného obřího parku, kde se mi popravdě asi nejvíc líbily tabulky označující stromy. Táta říkal, že jsou i ve spoustě jiných parků, ale já jsem si jich ještě nevšimla.

Byly tam také krásné zahrady a protože jsme v Irsku ke konci října, ještě toho hodně kvetlo a v modelových zahradách měli moc hezké vyvýšené rybníčky.

Prošli jsme skrz St Annes na Bull Island, kolem krásně vyřezaného domu, slaných bažin a přes písečné duny. Z dun jsem byla ohromně nadšená – de té doby jsem nevěděla, že v Irsku mají písečné pláže a pak jsem najednou šla po kopečcích naneseného písku! 😀 North Bull Island je celkově velice zajímavý, vznikl celkem nedávno jako vedlejší účinek stavby zdí v Dublin Bay. Šli jsme dál po (písečné!) pláži se spoustou naplavených mušlí (některé byly docela podivné) až k soše panny Marie.

Tátovy fotky zde.

Další den (Halloween :D) jsme jeli kajakovat. Slaney (alespoň ta část po které jsme jeli) je „tidal river,“ to znamená, že ji v podstatě ovládá příliv a odliv. Abychom nemuseli pádlovat proti přílivu, naplánovali jsme si cestu velice pečlivě, vyrazili jsme z Dublinu kolem půl sedmé a v Enniscorthy jsme byli kolem osmé. Než jsme nafoukli kajaky, vypily horkou čokoládu a koupily si limonádu na cestu, bylo devět.

Vydali jsme se tedy na cestu do Wexfordu. Slaney teče tradiční irskou krajinou – všude krávy a ovce, tu a tam má někdo na zahradě zříceninu starého hradu… známe to. Čas od času (za celý den asi pětkrát) vysvitlo slunce a táta mi pokaždé připomněl, že za to nádherné počasí vděčíme „Sunny South-East.“

Kolem jedné jsme byli kousek za polovinou a stavili jsme se u malého přístaviště na oběd. Chvilku po nás tam přistál příjemný Ir, který si s tátou chvíli povídal o kajakování. Říkal, že učil kajakování a že máme štěstí s počasím – je krásně, neprší ani nefouká a to slunce!

Jak už jsem zmínila, jeli jsme do Wexfordu. Wexford je město ve vhodně pojmenované Wexford bay, do které Slaney vtéká. Byli jsme ohromně rychlí a stihli jsme dorazit do Wexford bay těsně před začátkem přílivu – stejně šel proti nám, ale mnohem slaběji než kdybychom byli na řece. Ve Wexford bay jsme také potkali tuleně! Asi čtyři nás pozorovali a plavali za námi, i když se drželi v bezpečné vzdálenosti.

Do Wexfordu samotného jsme dorazili myslím kolem páté, sbalili jsme kajaky a po rychlé večeři jsme jeli zpátky do Dublinu.

Protože to byl vodní výlet nefotila jsem, ale tátovy fotky jsou zde

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s